Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání vybraných českých překladů Cervantesova Dona Quijota
Kolomý, Vojtěch ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Diplomová práce Porovnání vybraných českých překladů Cervantesova Dona Quijota Vojtěch Kolomý Abstrakt Cílem této diplomové práce je porovnat dva poslední české překlady Cervantesova Dona Quijota: překlad Václava Černého z roku 1931 a překlad Zdeňka Šmída z roku 1952. Ačkoli práce primárně vychází z jejich původních překladů, zohledňují se i upravená pozdější vydání. Struktura práce je následující: Nejdříve se charakterizuje Cervantesův originál z hlediska překladu a po stručném přehledu prvních českých překladatelů Dona Quijota a jejich překladů se popisují překlady Černého a Šmída a okolnosti jejich vzniku. Jádrem práce je pak podrobné paralelní srovnání vybraných pasáží z Dona Quijota. V závěru se aplikují získané poznatky. Klíčová slova: Don Quijote, Cervantes, kritika překladu, Václav Černý, Zdeněk Šmíd
Nigerijská anglicky psaná literatura v českém překladu a recepci
Exnerová, Nika ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Šťastná, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce obsahuje přehled českých překladů anglicky psané nigerijské literatury a jejich recepce od 60. let 20. století. Především se zaměřuje na romány a další prózu, nejprve v kontextu nigerijské historie, kultury a postkoloniální zkušenosti, což jsou faktory, které ovlivňují kreativní rozhodnutí autorů, jako je výběr témat a apropriačních strategií zaměřených na transformaci angličtiny pro specificky africké účely. Diplomová práce se dále věnuje českým překladům nigerijských děl, u kterých se zaměřuje na podobu a změny nakladatelské politiky před rokem 1989 a po něm a dopad oficiální státní ideologie, cenzury a trhu na výběr literárních textů a složení peritextů. Práce obsahuje krátké analýzy překladatelských strategií s ohledem na exotické prvky ve zkoumaných textech a s nimi související apropriační strategie autorů. Výzkum recepce je převážně založen na studiu literárních časopisů a jeho cílem je vytvořit diachronní mapu recepčních událostí složenou z období zvýšeného zájmu čtenářů.
České podoby Franze Kafky před druhou světovou válkou
Soukup, Jiří ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Přítomná práce je věnována analýze proměn recepce Franze Kafky v českém prostředí před druhou světovou válkou, konkrétně zkoumání českých překladů a českojazyčných kritických reflexí jeho prací. Práce je rozdělena do dvou časově symetrických částí: první je věnována Kafkově recepci za života (1909-1922), druhá recepci po jeho smrti (1924-1939). V první části jsou tematizovány překlady Kafkových úředních publikací v kontextu jejich vzniku, problematiky Kafkova autorského podílu na vzniku původních textů jako zdroje pro jejich překlad a zasazení těchto textů do celku Kafkova díla a do kontextu jeho beletristických prací; pozornost je dále věnována prosopograficky orientovanému zkoumání recepce Kafkových beletristických textů za jeho života a analýze odlišných překladatelských strategií autorů, kteří za Kafkova života převedli jeho texty do češtiny (Milena Jesenská, Milena Illová, Jaroslav Dohnal), Kafkových reakcí na ně a toho, jak se zpětně odrážejí v jeho tvorbě. Zkoumání ve druhé části práce je členěno především podle jednotlivých linií recepce, jejichž těžiště se postupně přesouvá od expresionisticky k surrealisticky zaměřeným interpretacím; analýza postupných proměn Kafkova obrazu v českém tisku odrážející proměňující se vnímání jeho postavy a díla zřetelně ukazuje, že Kafka nebyl ve třicátých...
Překladatelky z francouzštiny v dějinách překladu: české ženy a období po národním obrození
Marešová, Andrea ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Práce je řešena v kontextu soudobých diskuzí na téma gender a feminismus s konkrétním přihlédnutím k oblasti translatologie, kde gender nabývá dvojího rozměru - gramatického rodu ve formě čistě lingvistické i konstrukce tzv. sociálního pohlaví ve vztahu k osobě, která překládá. Cílem této práce je kromě shrnutí teoretických poznatků ze zmíněných oblastí zejména snaha o vytvoření přehledu překladů z francouzštiny pořízených českými překladatelkami v období 2. poloviny 19. století. Práce je doplněna o historii ženského emancipačního hnutí v českých zemích a zároveň o alespoň základní životopisné údaje jmenovaných překladatelek. Získaná data pro zamýšlený přehled překladů byla zpracována do podoby bibliografického rejstříku zohledňující knižně a časopisecky vydané překlady ve zvoleném období pro každou z překladatelek. Výsledky této práce umožňují alespoň částečně nahlédnout do dějin českého překladu z "ženské stránky" a zároveň mohou sloužit jako podklad pro další práci v této oblasti.
Srovnání překladatelských metod a postupů v překladech maďarské literatury do češtiny a slovenštiny první a druhé poloviny 20. století
Péntek, Annamária ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Balázs, Andrea Hanna (oponent)
Tato práce má teoreticko-empirický charakter a věnuje se komparaci překladatelských metod použitých v první a druhé polovině 20. století v českých a slovenských překladech z maďarské literatury. Teoretická část vychází ze základních myšlenek teorie překladu od Jiřího Levého z druhé poloviny 20. století a dalších českých a slovenských teoretiků, uvádí základní pojmy překladatelského procesu a stanovuje klasifikační kritéria pro empirickou část a očekávané výsledky. Praktická část prezentuje pracovní postup pro výzkum struktury kapitol a rozbor děl podle užitých překladatelských metod a přístupů. Vybraná díla pro rozbor chronologicky dle vydání originálu jsou: Mór Jókai: A kőszívű ember fiai, Mór Jókai: Fekete gyémántok, Kálmán Mikszáth: Beszterce ostroma, Ferenc Molnár: A pál utcai fiúk, Sándor Márai: Csutora. U aplikovaných metod jsou uvedeny ukázky z jednotlivých překladů. Ukázky mají reprezentovat odlišnosti v jednotlivých metodách v určitém období. Kapitoly dále porovnávají překlady jako uměleckého celku. Závěr shrnuje komplexitu problematiky překladatelských metod a jejich užití ve zkoumaných dílech. Klíčová slova: teorie překladu; metody překladu; maďarská literatura; český překlad; slovenský překlad; Mór Jókai; Kálmán Mikszáth; Ferenc Molnár; Sándor Márai; Jiří Levý; Gustav Narcis...
Stylová úspornost a výrazová střídmost ve vybraných dílech současné norské prózy a otázka jejich překladu do češtiny
Vacková, Martina ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaká je současná překladatelská praxe při práci s literárními texty, jež nemají přímý stylistický ekvivalent v cílové kultuře. Výzkum je prováděn na základě prozaických děl tří současných norských autorů, jejichž styl je velmi specifický. V teoretické části práce je popsána situace v současné norské i české próze, aby bylo možno porovnat výchozí kontext. Dále se v první části zabýváme teoretickými poznatky z oboru translatologie týkající se překladu literárních textů. V praktické části pak na jednotlivých románech Hanne Ørstavikové, Erlenda Loea a Jona Fosseho představujeme jejich jedinečný styl. Následně na českých překladech zjišťujeme, zda překladatelé originál zpracovávali věrně či spíše volněji a zda se řídili současnou překladatelskou normou.
České překlady textů Boba Dylana
HRABÍKOVÁ, Alena
Práce se zabývá překladem textů Boba Dylana do češtiny. Jádrem práce je rozbor a srovnání překladů českých překladatelů, přičemž se soustředí především na texty Michaela Žantovského. Práce zkoumá, do jaké míry se překladatelům podařilo zachovat funkční rysy originálních textů. Zvláštní důraz je přitom kladen hlavně na vztah mezi sémantickou přesností a "zdařilostí" překladu. Rozboru předchází teoretická část, v níž je uveden Dylanův stručný životopis a přehled všech dostupných českých překladů textů Boba Dylana.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.